Satori

Jóga a zvuk – 1. část

Přijměte prosím pozvání na cestu do dimenze vibrací a rezonancí, kde se prolínají poznatky o těle, duši a duchu. Jak působí zvuk a hudba na člověka? Jak může hudba léčit? Co nám odkázali jógoví mistři nebo co mají společného jóga a zvuk ? Připravte se, právě vyrážíme:

Jóga jako cesta k sebepoznání

Jóga nás vede k harmonii se sebou samým a svým okolím. Není vázána na žádný světový názor nebo kulturu. Jóga je komplexní vědecký systém s kořeny v prastaré tradici, pramen duchovnosti a moudrosti, který tvoří základ všech náboženství.

Rozhovor: Mantra Ánanda Band

Se světem zvuků a melodií nás seznámí hudební duo Mantra Ánanda Band Pavitra – Jitka Blahůšková Fajfrová (zpěv, harmonium, dolak) a Bhadžanpuri – Petr Růžička (zpěv, harmonium, dolak) přistupují k hudební tvorbě s ohledem na její terapeutické a seberozvojové účinky, jdou až k prapůvodní podstatě zvuků a tónů…

Životní síla leží v naší zranitelnosti

Zranitelnost je jemná stránka našeho já, která reaguje na jakékoliv vnější i vnitřní podněty. Je to schopnost jedinečně za sebe prožívat svět okolo i uvnitř nás. Tuto vnímavost můžeme brát jako slabost nebo selhání, o které si myslíme, že je třeba ji skrývat, a právě proto jsme si vytvořili obranné mechanismy, které používáme k jejímu zamaskování. Obranné vzorce jsme si osvojili v průběhu výchovy a jsou v nás hluboko zapsány. Pravdou je, že když jsme ve spojení právě s tou částí v nás, která se cítí být zranitelná, tak nám to paradoxně může přinést obrovský potenciál vnitřní síly a živosti.

Mocná síla vnitřního postoje

Všichni známe, že život nám umí připravit jak krásné období, tak i temné a náročné. Jak je však možné, že dva lidi prožívají podobné události různými způsoby? Jeden krizí projde, otřepe se a jde dál. Nevnímá ji jako zátěž.

Homeostáza změny

Změna je život! V našem duálním světě není nic neměnného. Mění se roční období, světlo se střídá s tmou, zima s teplem… Každou vteřinu se v našem těle dějí tisícovky změn, díky kterým žijeme. Přesto v běžném životě toužíme spíše po neměnnosti či přinejmenším po vědění, jak to či ono dopadne. Tato neměnnost – možná bychom mohli říci i „stagnace“ – se nám stává určitou jistotou. Ale není to právě naopak?