Satori

Rozhovor: Mantra Ánanda Band

Co pro vás znamená hudba a zvuk?

Bhadžanpuri: Ve staroindických védách mantra NÁDA RÚPA PARABRAHMa říká, že „Zvuk je podobou Nejvyššího“. Zvuk je pro mne jedna ze základních vibrací, která formuje náš projevený svět. (Ukázka toho, jak zvuk formuje hmotu např. zde: https://youtu.be/AS67HA4YMCs ). Zvuk může bořit a ničit (třeba biblické Trouby z Jericha) nebo tvořit či léčit.

Hudba je strukturovaný zvuk, může být destrukční i libozvučná. Oslovuje naši pravou hemisféru, vyvolává silnou emoční odpověď, léčivá hudba harmonizuje frekvence našeho mozku i buněk v organismu.

Pavitra: Pro mě osobně je to Nejvyšší stvoření. To  prvotní a nejpůvodnější, nejryzejší, co bylo stvořeno. Je to součást mého života a radost. Zvuk je součástí hudby. A hudba je pro mě vyjádřením radosti ze života i jedním ze způsobů duševní hygieny – očisty. Vnímám její terapeutické působení.

 

Jako lektoři se aktivně zabýváte jógou, seberozvojem a psychoterapií. Jak to souvisí se zpíváním manter?

Bhadžanpuri: Mantry jsou specifickou podobou hudby stvořené dávnými rišii, zřeci, s koncentrovanými účinky na mysl a tělo. Mantry, které zpíváme, mají silné pročišťující účinky. Mantry jsou nedílnou součástí jógy. Pro své pročišťující a léčivé účinky (aktivací parasympatiku startují sebeúzdravné procesy v organismu) se mantry využívají i v psychoterapii a psychosomatice.

Pavitra:  Souvisí to zcela zásadně. Mantry, pokud k nim přistoupíme jógově, mohou být účinným nástrojem práce s myslí a prostředkem rozvoje vědomí.

 

Zajímavý je název Vaší kapely. Mantra je srozumitelné, band také, ánanda už nejspíš ne úplně každému. Můžete prozradit, proč zrovna název kapely Mantra Ananda Band?

Pavitra: Ánanda znamená blaženost.

 

Z jakých zdrojů nebo tradic při své tvorbě čerpáte? V jakém jazyce jsou mantry, které zpíváte?

Bhadžanpuri: Zpíváme mantry a kírtany z dávnověké, staroindické védské tradice a z Šrí Alakapurídží Siddha Píth Parampará, tedy z posloupnosti velkých jógových mistrů počínajících u velkého himalájského rišiho Param mahásiddha avatára Šrí Alakapurídžího. Mantry a kírtany jsou buď v sánskrtu nebo v hindí.

Pavitra: Tady bych jen doplnila, že zpíváme nejen z linie Šrí Alakhpurídží Siddha Píth, ale i další mantry a kírtany všeobecně známé a v Indii populární (např. Raghupati Rághava, což byl nejoblíbenější kírtan mahátmy Gándídžího). Dnes už jsou takové mantry jako Gájatrí, Óm namah Shivaya nebo mantra míru světově proslulé a různě interpretované.

 

Dá se popsat, jaké účinky mají mantry na člověka? Můžou být mantry nástrojem proti stresu nebo depresi?

Bhadžanpuri: Každá buňka našeho těla je buď ve stavu aktivace, stresu (uzavření membrány, zastavení komunikace, látkové výměny, regenerace a dělení) či ve stavu relaxace (otevření membrány, komunikace, nastartování látkové výměny, regenerace a dělení). Stejně tak i naše tělo se může nacházet v těchto dvou „polohách“. V organizmu jsou za tyto dvě polohy zodpovědné dvě větve autonomního nervového systému, sympatikus (aktivace, stres) a parasympatikus (relaxace a regenerace).

Hudba ovlivňuje dýchání, srdeční frekvenci, tep, krevní tlak i teplotu těla. Umí zmírnit svalové napětí a zlepšuje pohyb a koordinaci těla. Podporuje ale například i trávení – při rockové hudbě lidé jedí rychleji a více (horší metabolismus), při klasické hudbě jedí pomaleji a konzumují méně (efektivní metabolismus). To vše jsou funkce řízené autonomním nervovým systémem. Ještě důležitější je ale působení zvuků a hudby na náš hormonální/neurotransmiterový systém – může zvyšovat hladinu endorfinů. Endorfin je tělu vlastní anestetikum, které též povzbuzuje imunitní systém. Povznesená či rozjařená nálada při poslechu hudby je dána jednak tvorbou endorfinů, jednak ovlivněním limbického systému, který řídí emoce.

Hudba tedy není zdaleka jen estetický zážitek, má komplexní účinky na náš organismus.

Pavitra: Souhlasím. Už jen to, že mantra zklidňuje a nasycuje naši hladovou mysl a tím navozuje stav koncentrace, což je předstupeň meditačního stavu, můžeme říct, že nás přivádí k vědomí sebe-sama. Kdo si je vědom sám sebe a je se sebou v souladu, nemá depresi ani stres.

 

Dají se mantry rozlišovat? Např. meditační, taneční, tématické nebo má každá mantra svůj specifický význam? Dá se význam manter nějak přeložit?

Bhadžanpuri: Mantry se dají přeložit, ale každý překlad je velkou redukcí významů. Sanskrt je velmi bohatým jazykem s množstvím metaforických významů jednotlivých pojmů.

Višvagurudží svámí Mahéšvarananda o mantrách říká: „Mantra je slabika, slovo anebo sled několika slov se silným duchovním nábojem. Mantrou lze ovlivnit a řídit všechny elementy a energie v kosmu. Mantra je nejúčinnější prostředek k probuzení spícího vědomí. Jsou tři druhy manter: modlitba; guru-mantra; bídža-mantra. Modlitba je rozmluva s Bohem. Guru-mantra je esence modlitby, zakotvuje nás v Bohu, v átmá, v Já. Mistr udílí guru-mantru žákovi při jeho vstupu na duchovní cestu. (…) Bídža-mantra se svými jemnými vibracemi je esencí guru-mantry. Bídža-mantra je vlnění a volání duše. Působí zejména při hluboké meditaci. Doménou bídža-mantry je astrální rovina, a proto ovlivňuje a řídí běh osudu. (více viz http://www.joga-cakry.cz/zakladni-vychodiska/20-mantra)

Pavitra: Ano. Zde v ČR podává nejucelenější výklad o mantrách (který vyšel v písemné formě)  Paramhans Šrí svámí Mahéšvaránanda. Doporučuji také knihu o mantrajóze Šrí svámího Šivánandy.

 

Jaký význam má při zpívání manter práce s dechem?

Bhadžanpuri: Plný jógový dech je základem správného zpěvu manter. Obecně při zpěvu prodlužujeme výdech a tím stimulujeme parasympatikus, který je zodpovědný za relaxaci a regeneraci organismu.

Pavitra: Správný dech je základem každého zpěvu. Je pozoruhodné, že základní typy dechů, které pocházejí z prastarých jógových zdrojů, jako např. plný jógový dech nebo dech brániční, využívá v praxi většina zpěváků od opery po pop.

Jak už Bhadžanpuri řekl: Tím, že hluboce dýcháme a využíváme správně plnou kapacitu plic, prodýcháváme napětí a odbouráváme stres. Při běžném mantrování se dechem příliš nezabýváme, jde spíš o to si společně zazpívat a procítit účinky manter. Dechu se více věnujeme v rámci víkendových seminářů a workshopů.

 

Kromě koncertování pořádáte společné zpívání manter. Čím se liší od klasického koncertu?

Bhadžanpuri: Společné mantrování je o tom, že skutečně společně mantry zpíváme, není to koncert, kdy by zpívali jen zpěváci. My předzpíváváme a ostatní zpívají po nás. Nejde o umělecký zážitek (i když i ten může být sekundárním ziskem), ale o společné naladění se do meditačního stavu.

 

Pavitra: Někteří lidé si přicházejí zazpívat, nasát atmosféru a prožít společný večer za zvuků manter a etnických indických nástrojů. Pro někoho to může být i exkurze do orientální kultury. Někdo třeba přijde a jen tak sedí,  leží, relaxuje, poslouchá nebo medituje. Některé mantry mají silný meditační náboj, ale zařazujeme i dynamičtější kírtany, které rozvíjejí bhakti. Skupinka se sejde pokaždé v trochu jiném složení a na to také reagujeme. Často zařazujeme nakonec mantry na přání. Je to pokaždé jedinečná atmosféra v jedinečném složení za jedinečných vesmírných konstelací.

 

Pro koho je mantrování určeno? Může mantry zpívat každý člověk? I ten, kdo nemá hudební sluch nebo nemá se zpěvem moc zkušeností?

Bhadžanpuri: Je určeno pro všechny, kteří chtějí zažít léčivé účinky zpívání manter.

Pavitra: Léčivé, harmonizační…, může přijít kdokoliv…, věková ani genderová hranice neexistuje…, docela s oblibou chodí na mantrování např. těhotné ženy.

 

Bhajanpuri, ve své sólové tvorbě skládáš meditační hudbu a vydal jsi CD s řízenou relaxací Tichá vnitřní radost. Čím se to liší od zpívání manter? Dostane se člověk poslechem meditační hudby do meditace?

Bhadžanpuri: Je to jiný způsob, jak se dostat do změněných stavů vědomí, jak startovat sebeuzdravující procesy organismu. I skrze meditační hudbu můžeme podpořit svou meditaci.

 

Odpočíváte někdy a jak?

Bhadžanpuri: Každý den cca 2 hodinky jógy, hudba, práce na permakulturní zahradě…

Pavitra: Jógou, úplným tichem a klidem, procházkami přírodou a u moře…

 

Jak budete trávit Vánoce a příchod Nového roku?

Bhadžanpuri: S rodinou a širší rodinou, s jógovými bratry a sestrami, na zahradě…

Pavitra: Vánoce v kruhu rodinném a navštěvováním příbuzných a známých, příchod N.r. na horách s rodinami s dětmi, jógou a hudbou.

 

https://soundcloud.com/mantra-nanda-band

https://sites.google.com/site/mantraanandaband/

https://www.cestyksobe.cz/nadarup-a-parabrahma-mantra-ananda-band/20316